+420 607 962 985 Časté dotazy
Co by vás mohlo zajímat
Začátek podnikání, daně i účetnictví přinášejí řadu otázek. Zde najdete stručné odpovědi na ty nejčastější. Konkrétní řešení se vždy odvíjí od typu činnosti, příjmů a vaší celkové situace.
Jaký je rozdíl mezi daňovou evidencí, výdajovým paušálem a paušální daní?
Při vedení daňové evidence se zaznamenávají skutečné příjmy a výdaje, majetek, pohledávky a závazky související s podnikáním.
U výdajového paušálu se výdaje nevykazují podle skutečných dokladů, ale vypočítají se stanoveným procentem z příjmů. Stále však podáváte daňové přiznání a přehledy pro správu sociálního zabezpečení a zdravotní pojišťovnu.
Paušální daň neboli paušální režim představuje jednu pravidelnou měsíční platbu, která zahrnuje daň z příjmů, sociální a zdravotní pojištění. Při splnění všech podmínek zpravidla nemusíte podávat daňové přiznání ani přehledy. Do paušálního režimu mohou vstoupit OSVČ s příjmy do 2 milionů Kč, které splňují další zákonné podmínky.
Vyplatí se mi paušální daň?
Paušální daň není automaticky nejvýhodnějším řešením pro každého. Záleží zejména na výši a druhu příjmů, skutečných nákladech, možnosti uplatnit daňové slevy a odpočty i na tom, zda máte děti, hypotéku nebo další příjmy.
Před vstupem do paušálního režimu je proto vhodné porovnat očekávanou paušální platbu s běžným zdaněním. Pomohu vám jednotlivé možnosti propočítat a vysvětlím jejich výhody i omezení.
Jaké jsou minimální zálohy OSVČ v roce 2026?
Od července 2026 činí standardní minimální záloha na sociální pojištění při hlavní činnosti 5 005 Kč měsíčně. Minimální záloha na zdravotní pojištění je v roce 2026 stanovena na 3 306 Kč měsíčně.
Pro začínající podnikatele, vedlejší činnost nebo osoby, na které se nevztahuje minimální vyměřovací základ, platí odlišná pravidla. Některé nově začínající OSVČ mohou být za stanovených podmínek dočasně zproštěny placení sociálních záloh, pojistné však může být následně dopočítáno podle skutečného výsledku podnikání.
Aktualizováno
Kolik činí paušální daň v roce 2026?
Od července 2026 činí měsíční platba v prvním pásmu 9 162 Kč. Ve druhém pásmu zůstává 16 745 Kč a ve třetím pásmu 27 139 Kč. Konkrétní pásmo se neurčuje pouze podle celkové výše příjmů, ale také podle druhu vykonávané činnosti a výše výdajového paušálu, který by bylo možné použít.
Aktualizováno
Co musím podat po skončení roku?
OSVČ obvykle podává daňové přiznání k dani z příjmů a následně přehledy pro správu sociálního zabezpečení a zdravotní pojišťovnu. Výjimkou mohou být podnikatelé v paušálním režimu, kteří po celý rok splnili všechny zákonné podmínky.
Termín daňového přiznání se liší podle způsobu podání. Základní lhůta je tříměsíční, při elektronickém podání lze využít čtyřměsíční lhůtu a při zpracování daňovým poradcem nebo povinném auditu šestiměsíční lhůtu. Přesná data se každý rok mohou posunout podle kalendáře.
Kdy se musím stát plátcem DPH?
Obrat pro povinnou registraci se sleduje za kalendářní rok. Při překročení 2 000 000 Kč se podnikatel zpravidla stává plátcem od začátku následujícího roku, pokud si nezvolí dřívější vznik plátcovství. Po překročení hranice 2 536 500 Kč vzniká plátcovství již následující den.
Přihlášku k registraci je nutné podat v zákonné lhůtě. Plátcem DPH se lze za určitých okolností stát také dobrovolně.
Co je identifikovaná osoba a může se mě týkat?
Identifikovanou osobou se za určitých podmínek může stát také podnikatel, který není běžným plátcem DPH. Často k tomu dochází při přijetí služby od zahraniční společnosti, například při placení internetové reklamy, softwaru nebo jiné online služby ze zahraničí.
Identifikovaná osoba zpravidla neúčtuje DPH u běžných tuzemských zakázek, ale musí přiznat a odvést českou DPH z vybraných zahraničních plnění. Zároveň nemá běžný nárok na odpočet DPH. Zahraniční služby je proto vhodné řešit ještě před jejich prvním objednáním nebo zaplacením.
Mohu podnikat současně se zaměstnáním?
Ano. Podnikání při zaměstnání se obvykle považuje za vedlejší samostatnou činnost, pokud zaměstnání zakládá účast na nemocenském pojištění.
U vedlejší činnosti se jinak posuzují zejména zálohy na sociální a zdravotní pojištění. V prvním roce zpravidla nemusíte platit sociální zálohy a konečná povinnost se stanoví podle dosaženého daňového základu. Každou situaci je ale potřeba posoudit individuálně.
Je každý přivýdělek do 50 000 Kč osvobozený od daně?
Není. Limit 50 000 Kč se může vztahovat na některé skutečně příležitostné příjmy, ale neznamená, že je automaticky osvobozena jakákoliv pravidelná práce nebo opakovaně poskytovaná služba.
Pokud činnost vykonáváte soustavně, vlastním jménem a za účelem dosažení zisku, může již jít o podnikání bez ohledu na výši příjmu. U přivýdělku je proto důležitý nejen jeho objem, ale také charakter a pravidelnost.
Jak často je potřeba předávat účetní doklady?
Ideální je předávat doklady pravidelně, nejčastěji jednou měsíčně. U plátců DPH a zaměstnavatelů je nutné dodržet předem stanovené termíny, aby bylo možné včas zpracovat přiznání, hlášení a mzdy.
Doklady lze předávat elektronicky nebo jiným dohodnutým způsobem. Na začátku spolupráce vám přesně vysvětlím, které podklady potřebuji, jak je označovat a do kdy je předávat.
Mohu přejít od jiné účetní i během roku?
Ano, účetnictví lze převzít také v průběhu roku. Nejdříve zkontroluji dosavadní účetní výstupy, podaná přiznání, pohledávky, závazky, evidenci majetku a případně také mzdovou agendu.
S původní účetní se domluví předání potřebných dat a dokumentů. Po kontrole nastavíme konkrétní datum převzetí tak, aby na sebe jednotlivá období správně navazovala a žádná povinnost nezůstala nevyřešená.
Kolik stojí vedení účetnictví?
Cena závisí na množství dokladů, počtu zaměstnanců, plátcovství DPH, zahraničních transakcích a rozsahu požadovaných služeb. Jiná bude cena jednoduché daňové evidence OSVČ a jiná kompletního účetnictví společnosti se zaměstnanci.
Po krátké úvodní konzultaci a základních informacích o vašem podnikání připravím konkrétní nabídku bez skrytých poplatků.
Nenašli jste odpověď na svou otázku? Ozvěte se mi a společně projdeme vaši konkrétní situaci.